Příjmy z pronájmu bytu podléhají dani
Příjmy z pronájmu bytu podléhají dani z příjmů, a to i v případě, že byt pronajímáte soukromě, tedy jako osoba fyzická. Pokud jste na nájemném získali za kalendářní rok přes 15 tisíc korun (v případě zaměstnanců přes 6 tis. Kč), musíte podat přiznání k dani.
Vyplňovat budete formulář „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“ a „Příloha č. 2 - Výpočet dílčího základu daně z příjmů §9 a §10“. Základem daně jsou příjmy z pronájmu snížené o výdaje a případnou ztrátu z minulých let.
Výdaje lze stanovit dvojím způsobem, buď jako skutečné výdaje nebo paušální částkou, která v případě pronájmu bytu představuje třicet procent z příjmů z pronájmu. Pokud výdaje nepřekročí 30 % příjmů, pak se rozhodně vyplatí použití paušálu. Navíc je tento způsob podstatně jednodušší.
Odpočet skutečných výdajů se vyplatí v případě, že jste do bytu hodně investovali. Do výdajů se započítávají náklady na veškeré opravy, výdaje na správcovskou firmu, daň z nemovitosti, ale také výdaje za nábytek.
Odečíst od příjmů lze rovněž pořizovací cenu a výdaje na rekonstrukci a jiné tzv. technické zhodnocení (např. změna vytápění z pevných paliv na plynové), a to postupně, formou odpisů. Nemovitosti se většinou odepisují v průběhu období dlouhého 30 let. Existují dva druhy odpisů – rovnoměrné a zrychlené. Zrychlené odpisy se uplatňují zvláště v případech, kdy jsou s nemovitostí spojeny v průběhu prvních let vyšší výdaje, nebo když vlastník uvažuje o prodeji. Postup odpisů, včetně odpisových koeficientů, je upraven v § 30 až 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Pokud vám při výpočtu základu daně díky odpočtu výdajů vyjde záporná hodnota, tzv. ztráta, nejen že má daň nulovou hodnotu, ale o tuto ztrátu si můžete snížit příjmy z podnikání (nikoli však ze zaměstnání). Zaměstnanci si mohou tuto ztrátu zahrnout do následujícího zdaňovacího období, přesněji řečeno mohou ji odečíst během následujících pěti let.
