Investice do nemovitostí vs. investice do dluhopisů, spoření apod.
Investice do dluhopisů
Dluhopis, nebo-li obligace, je cenný papír, který vyjadřuje finanční závazek emitenta, tedy toho kdo dluhopis vydal, vůči věřiteli. Ve své podstatě se tedy jedná o půjčku, jejíž objem je rozdělen na několik dílčích částí, jejichž nominální hodnoty jsou nižší a jsou vyjádřeny právě hodnotami obligací. Zásadní rozdíl mezi klasickou půjčkou a dluhopisem je v tom, že dluhopisy jsou obchodovatelné, např. na burze.
V současnosti (2013) nesou bezrizikové dluhopisy ve většině případů menší výnos, než je roční míra inflace. Reálný výnos je tedy záporný.
Obligace nesou zpravidla pevný úrok. Podle doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé dluhopisy (splatnost do jednoho roku), střednědobé dluhopisy (splatné od jednoho do deseti let) a dlouhodobé dluhopisy (s dobou splatnosti nad deset let). Obecně se dá říci, že čím je doba splatnosti kratší, tím je menší riziko investice a tudíž je i nižší úrok.
Další dělení dluhopisů je podle emitenta, tedy toho, kdo dluhopisy vydal a za jaké situace. Podle tohoto dělení, tedy důvěryhodnosti emitenta, také můžeme posoudit míru rizika investice. Nejdůležitější skupiny dluhopisů podle tohoto dělení jsou dluhopisy státní, komunální (municipální) a podnikové (korporátní).
Dluhopisy obecně nejsou v čase zhodnocovány příliš výrazně. Záleží mj. na míře inflace, na výši úroku, který dluhopisy nesou a na důvěryhodnosti emitenta. Výnos je tedy nižší, při nižší míře rizika. Obligace jsou považovány za relativně bezpečnou investici a jsou oblíbenou formou investic některých bankovních ústavů, penzijních fondů apod.
Vklady u bank
Uložit peníze u banky nese minimální riziko, vklady jsou totiž do určité výše pojištěny. Tato velmi nízká míra rizikovosti se však odráží na výši úroků, které jsou velmi nízké, zpravidla nižší než v případě dluhopisů.
Investice formou nákupu nemovitostí byly a stále jsou považovány za bezpečnou a dobrou investici a v porovnání s dluhopisy .
V současné době můžeme konstatovat, že spořící produkty bankovních domů zpravidla nedokáží úrokem pokrýt ani míru inflace. Dluhopisy na tom v některých případech mohou být sice lépe, ale ani v jejich případě se nemůže s ohledem na inflaci hovořit o skutečném zhodnocení peněz. Na rozdíl od vkladů do bank a dluhopisů, existuje v případě nemovitostí šance, že úměrně růstu inflace poroste v čase také cena nemovitosti a výnosy z případného pronájmu nemovitosti. Právě to je ono známé „Nemovitosti odolávají inflaci“.
Jak to probíhá v praxi? Inflace znamená, že vše se zdražuje. Zdražuje se i stavební materiál a pracovní síla. Postavit nový dům bude tedy v budoucnu a při inflaci představovat větší náklady. Tím se logicky zvýší ceny nových domů a bytů a spolu s nimi pak porostou také ceny stávajících nemovitostí.
Nadto ceny nemovitostí rostou rychleji než inflace. Nákupem nemovitosti tak můžete svoje finanční prostředky skutečně zhodnotit. Důležité je nakoupit ve správném okamžiku, tak je možné dosáhnout později většího výnosu. Ceny nemovitostí mají sice občas klesající tendenci, ale pokud budete kupovat alespoň na 10 let, pak tyto výkyvy v cenách směrem dolů nebudou hrát roli a vaše investice se nakonec ukáže výhodnou.
Ceny nemovitostí mohou v čase zaznamenat daleko větší růst (i pokles) než dluhopisy. Zhodnocení v průběhu let pak může být překvapivé, pokud koupíte dobře tzn např. bez realitky a bez provize.
Nevýhodou nemovitostí oproti vkladům v bankách a dluhopisům pak je, že v době krize se dají hůře zpeněžit. Pokud právě v takovém okamžiku budete potřebovat peníze, pak to může být problém.
