Stanovení ceny prodávané nemovitosti cenovým rozpětím.
S cenou prodávané nemovitosti stanovenou cenovým rozpětím se u nás téměř nesetkáváme. Občas narazíme na formulaci „cena k jednání“, což ale není totéž. Určení ceny cenovým rozpětím znamená, že do inzerátu uvedete, že nemovitost prodáváte za cenu od – do, např. dům prodáváte za cenu od 3,5 do 3,8 mil. Kč.
Jsou určité situace nebo určité typy nemovitostí, kdy stanovení ceny tímto způsobem má svoje opodstatnění.
Tohoto nástroje využíváme např. v případě, kdy si nejsme jisti cenou, kterou máme za nemovitost požadovat. Pro úspěšný prodej není dobré, pokud prodávající prodávanou nemovitost nadhodnotí nebo naopak podcení. Určením cenového rozpětí se takovým situacím může prodávající vyhnout. Tímto způsobem si prodávající otestuje, jaký je zájem o jeho nemovitost. Zájemci budou samozřejmě reagovat na nižší cenu. To však nic nemění na faktu, že podle počtu zájemců a jejich reakcí se prodávající může rozhodnout, zda bude požadovat cenu vyšší nebo nižší. Prodávajícímu zkrátka vzniká jakýsi manévrovací prostor. Pokud se ukáže, že je cena nastavená zbytečně nízko, může prodávající dokonce nechat zájemce soutěžit, tedy prodat nemovitost tomu, kdo za ni nabídne vyšší cenu.
Další výhodou nastavení ceny tímto způsobem je fakt, že tímto způsobem může prodávající oslovit větší počet hledajících. Co máme na mysli? Zájemci o koupi nemovitosti, kteří hledají na realitních serverech, většinou filtrují nabídky podle ceny (příp. podle velikosti nemovitosti). Pokud prodávající nemovitost „podcení“ a cenu má stanovenu pevnou částkou, zájemcům o dražší nemovitost se při vyhledávání tato nabídka nezobrazí. Ale zobrazí se, pokud je cena dána cenovým rozpětím.
Strategie stanovení ceny cenovým rozpětím se nejlépe využije v dobách, kdy se ceny nemovitostí v průběhu kratšího období rychle pohybují oběma směry, tedy klesají a stoupají. Na takovém realitním trhu se pak totiž nemovitost k prodeji s pevně nastavenou cenou rychle stává nadhodnocenou nebo naopak podhodnocenou.
